Zámek Vlašim

Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí na malém ostrohu. Byl založen na místě gotického hradu z roku 1303, který nechal postavit Hynek z Vlašimi. Hrad měl téměř čtvercovou dispozici a nejméně dvě okrouhlé věže. Dochovala se jen věž severovýchodní, která byla mnohokrát přestavována. Hrad nejspíš chránil kupeckou stezku, vedoucí z Jihlavy přes Želiv do Prahy. Koncem 14. století se tu usídlil rod pánů erbu dvou supích hlav ve stříbrném poli. Začali se psát jako „páni z Vlašimě“, později „z Jenštejna“. Byl to významný rod, mající ve svých řadách například arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, jenž byl druhým pražským arcibiskupem a rádcem Karla IV. Hrad se za jejich vlády dočkal především změn v obytných a reprezentačních prostorách.

Od poloviny 15. století do poloviny století 16., kdy Vlašim vlastnil rod Trčků z Lípy a Vostrovcové z Kralovic, byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn, věž byla upravena do téměř dnešní podoby. Vnitřek věže vyzdobili figurální a rostlinnou štukovou výzdobou. Na vrcholu klenby místnosti v prvním patře můžeme spatřit jejich alianční znak. Zámecká věž plní funkci rozhledny.

Jan Vostrovec, velmi bohatý a významný šlechtic, však po bitvě na Bílé hoře stanul na straně poražených, byl připraven o veškerý majetek a uvězněn. Dalšími majiteli panství se stali páni z Talmberka či hrabata z Weissenwolfu.

Od r. 1744 až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně, ve druhém patře věže zřídili kapli sv. Vincence se stropními malbami a renesančními štuky. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V r. 1945 byl zámek zestátněn a patří městu Vlašimi. Od roku 1988 sídlí v jeho severním a západním křídle Muzeum Podblanicka. Dále zde najdeme infocentrum a střední školu. K dispozici je obřadní síň v severním křídle, pro prezentaci výstav jsou zde využívány tři na sebe navazující sály - největší upoutá rokokovými nástěnnými malbami a nejmenší, tzv. kulatý salónek, je zdoben bílým renesančním štukem s loveckými motivy. V zámku se nachází stylová restaurace. Zdejší zámecký pivovar již zanikl.

V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajímavých historických exponátů. Ve Vlašimi se celkem vystřídalo na dvanáct různých panských rodů. Jejich erby si dnes můžeme prohlédnout ve Vlašimské bráně a v erbovní síni v zámku.

V srpnu 1992 zachvátil zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Později prošel zámek mnohými opravami, které skončily v roce 2005.


Park

V údolí řeky Blanice přiléhajícím k vlašimskému zámku byla do 18. století obora s lovnou zvěří, bažantnice a zámecká zahrada. V poslední čtvrtině 18. století (r. 1775) na jejich místě začali budovat tehdejší majitelé panství Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z Auerspergu  podle poslední módy anglický park v romantickém duchu. Auerspergové provedli terénní úpravy na řece Blanici. V parku zřídili síť vycházkových pěšin a podél nich množství doprovodných alejí.

Park byl vystaven v geometrickém stylu, a později se stále více a více rozrůstal a do terénu bylo umístěno množství drobných staveb, inspirovaných antikou, gotikou, orientem, ale i přírodou. Mezi stavbami rostlo a kvetlo množství rostlin v pečlivě promyšlených tvarech, sestavách i barvách. Byly tu altány, koupadlo, voliéry s ptáky, háj bardů, dům noci a spousta dalších atrakcí.

Z drobných staveb se dochovaly např. Čínský pavilon, socha Samsona, či tři novogotické brány (Vlašimská, Domašínská a Znosimská), část Starého hradu. Nedochovala se však turecká mešita, obelisk, grotta a Amorův templ v místním jezírku.

Přesto park návštěvníka uchvátí. Procházka romantickou scenérií s řekou, lesními cestami a exotickými stavbami je nezapomenutelným zážitkem.

Rozloha parku je 70 hektarů a svého času byl považován za nejkrásnější svého druhu v Čechách. Park byl obdivován a hojně navštěvován nejen panstvem, ale také architekty, malíři, spisovateli a umělci z celé Evropy. Dnes se jedná o jeden z nejlépe zachovaných parků tohoto druhu ve střední Evropě. V dnešní době se park využívá také k mnohým výstavám.

Zámek a park jsou dnes veřejně přístupné, do některých jeho částí, či budov je placeno vstupné. Je zde ke zhlédnutí sbírka rytin zobrazující dobová ztvárnění parku. 

Parkem prochází 3 km dlouhá naučná stezka z r. 1995 nabízející informace o památkách ve Vlašimi a jejím okolí. V současné době prochází park mnoha rekonstrukcemi, v roce 2008 byla dokončena oprava Čínského pavilonu. Zámek i park jsou ve vlastnictví města Vlašimi.

Starý hrad

Na skále nad údolím řeky Blanice stojí tajemný pseudogotický romantický Starý hrad. Je jednou z mála staveb, která se dochovala dodnes. Od zámku je hrad přístupný po rovince náhorní plošiny. Má kulatou baštu, zubaté cimbuří a pod jeho zdmi klesá skála hluboko dolů do údolí. Kdysi býval větší a říkalo se mu „Kouzelný hrad“. Opravdu kouzelný byl. V jeho interiéru byl umístěn nábytek, který pomocí tajného důmyslného mechanismu mizel před očima návštěvníků pod podlahu a vzápětí se mohl znovu objevit.

Již v 19. století byl Starý hrad stavebně upraven, zmenšen a obnoven bez původního tajemně mizícího zařízení.

Objekt byl v roce 2005 částečně opraven a byla zde instalována expozice o historii zámeckého parku s rytinami Antonína Pucherny, představujícími park na přelomu 18. a 19. století.

Čínský pavilon

je i v současnosti dominantou a nejvzácnější romantickou stavbou v parku. Dnes stojí osamocen, původně zde byl jakýsi zábavní areál, vymezený hlavními cestami parku.

Původně se do něj vstupovalo pomocí můstku ze sousední věže, která s ním byla spojena mostkem.

Vnitřek byl zařízen v čínském duchu a nechyběl ani skleněný zvon a mnoho čínských porcelánových figurek. Dojem umocňovaly malby a plastiky na zdech objektů. Poblíž se nacházela velká voliéra pro ptáky, domek s kulečníkem a kavárna. Byl tu také zvláštní hudební pavilon. Mezi stavbami se rozkládaly květinové záhony, v bazéncích tryskaly fontány. Na vše z vrchu střechy čínského pavilonu dohlížel zelený čínský drak.

Dnešní podoba Čínského pavilonu vznikla během úprav v 19. století.

Nyní je pavilon po rekonstrukci a je běžně přístupný veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu parkem.

 

Maurská besídka

stávala v těsné blízkosti zámku. Před ní se nacházel okrasný bazén s fontánou, jenž se dochoval dodnes. Východním směrem poblíž zámku vyvěral pramen. Byl zastřešen dřevěným, později pak kamenným altánem a říkalo se mu „Benátská studánka“.

Amorův templ

stával na uměle vytvořeném ostrůvku říční nivy řeky Blanice. V důsledku častých povodní a nedostatečné údržby koryta Blanice ostrůvek zanikl. Říční jezero se časem zaneslo a opět se proměnilo v louku.

Na skále nad řekou se v hustém porostu nacházela Poustevna. Zdobila ji sbírka zkamenělin a nerostů. Poblíž ní byl Saulův či Herkulův sloup, který se zachoval do současnosti. Sloupu se dnes říká „Samsonův“, neboť má připomínat obra, který mrhal jídlem a kterého za to stihl krutý trest.

 


Brány do zámeckého parku

Tři brány stráží zámecký park a vítají nás při jeho návštěvě. Všechny vypadají jako malé hrady, jsou důmyslně zdobeny a rozhodně je nejde přehlédnout nebo dokonce minout. Tři novogotické vstupní brány do vlašimského zámeckého parku – vlašimská, domašínská a znosimská, byly v roce 1846 postaveny v rámci úprav parku za Karla Viléma Filipa z Auerspergu.

Vlašimská brána

Nejznámější je Vlašimská brána, která spojuje město Vlašim a vlašimský park, potažmo zámek. Její průjezd je nejvyšší a nejširší. Dodnes působí impozantně. Její masivní čtvercovitá základna vybíhá v prvním patře do kulatých věží s malými cimbuřími a střílnami. Nad dvoudílnými vraty je napodobenina hrozivé, padající mříže. Při pohledu z města uvidíme nad vchodem třináct menších erbů původních šlechtických vlastníků vlašimského panství. Nad těmito erby vyniká jeden velký, který patří majitelům, jež dali bránu vystavět – Auerspergům. Do středu žebroví gotické klenby v průjezdu umístili Auerspergové provokující litinovou plaketu. Český lev nese na hlavě švábskou čepici, která je známa z Hamletova Krysaře. Plaketa symbolizovala potlačování svobody po roce 1848.

Dříve měl v bráně svůj příbytek vrátný. Dnes je zde umístěna Podblanická galerie, představující díla regionálních umělců.

V roce 2005 se uskutečnila kompletní rekonstrukce brány. Během sezóny je přístupná veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu parkem.

Znosimská brána

Znosimská brána stojí na místech, kde před vybudováním parku býval mlýn a soukenická valcha. Má podobu malého hradu. Postavena byla asi v roce 1850. Nad jejím vstupem je umístěna kamenná hlava tura, erbovního zvířete rodu Auerspergů. V roce 2005 se uskutečnila oprava brány. V současnosti je v bráně obchůdek se suvenýry a občerstvením.

Domašínská brána

Domašínská brána se nachází nejdál od zámku. Byla postavena v r. 1853. I zde Auerspergové umístili politickou karikaturu. Ve štítu šplhá český lev po větvi a nad erbem je místo přilby lokajský cylindr. Domašínská brána prošla v letech 2002 – 2003 rekonstrukcí. V novogotické bráně je v současné době stylová restaurace s venkovním posezením a dětský koutek s prolézačkami.