Kačina

Kačina leží nedaleko obce Nové Dvory v rozlehlém krajinářském parku na jižním okraji obce Svatý Mikuláš, v blízkosti města Kutná Hora.

Honosný klasicistní Zámek Kačina je stavbou mimořádnou, je největší a nejvýznamnější empírovou stavbou na území České republiky, dokonce jeho význam z tohoto hlediska národní úroveň překračuje.

Zámek Kačina si nechal jako svoje representační sídlo v místě zaniklé středověké vsi Kačín postavit v letech 1806-1824 jeden z nejpřednějších šlechticů v zemi Jan Rudolf Chotek (1748 – 1824), tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého.

Plány hraběcí rezidence vypracoval r. 1796 saský královský architekt Christian Franz Schuricht (1753 – 1832), podobu zámku však výrazně ovlivnil pražský stavební rada Johann Philipp Joendl (1782 – 1870), který stavbu na místě řídil. Dokončení stavby proběhlo pod vedením stavebního rady olomouckého arcibiskupství A. Arche. Samotná výstavba započala r. 1802 a r. 1823 už byl zámek v takovém stavu, že se do něj Jan Rudolf Chotek mohl (rok před smrtí) nastěhovat.

Objekt má půdorys luku vyhnutého směrem na západ, vzdálenost, jehož okrajů činí 227 m a jehož střed tvoří obdélná jednopatrová hlavní budova, v oblých spojovacích křídlech zaujmou především monumentální kolonády. V ose stavby vystupují ze vstupního i zahradního průčelí portiky, jež mají po šesti iónských sloupech a trojúhelníkovém štítu. Všechny budovy zámku upoutají jednoduchou, střízlivou fasádou členěnou pravidelnými osami oken a sloupořadím.

 

Funkčně je zámek rozčleněn na hlavní centrální budovu s reprezentačními prostorami a obydlím hraběcí rodiny, na dvě čtvrtkruhová k ní přiléhající nižší křídla se sloupovými kolonádami (vždy s dvaceti dórskými sloupy), za nimiž stojí přízemní křídla s hostinskými pokoji a dva na ně navazující patrové pavilony s portiky s dórskými sloupy. V pravém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. století (1851). V levém je empírová knihovna s centrální dispozicí se sloupovým ochozem a se sloupovou galerií v patře. Uprostřed místnosti stojí původní empírová sádrová váza s figurálními motivy a v původních knihovních skříních je uložena proslulá rodová knihovna Chotků. Tato vzácná knihovní sbírka obsahuje více než 40 000 svazků naučné i krásné literatury z období 16. - 19. století. 

Štít vstupního průčelí vyzdobil V. Prachner reliéfy alegoricky zobrazujícími lov a zemědělství, reliéf štítu zahradního průčelí má alegorickou a mytologickou výzdobu od V. Schrotha z konce 20. let 19. století.

Na zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se nám kromě knihovny nic nedochovalo. Ústřední prostorou objektu je reprezentační kruhový sál v přízemí střední části, jídelna, taneční sál a přilehlé salóny. Konírny a hospodářské zázemí byly umístěny v suterénu zámku.

Od roku 1968 zde probíhaly rozsáhlé vnější i vnitřní úpravy. Budova dostala nové fasády bíle-šedavého nátěru, prejzová krytina byla vyměněna za měděnou. Jinak se Kačin za posledních 170 let příliš nezměnila. V letech 2006 - 2007 byla provedena zdařilá obnova konírny, nacházející se ve sklepích zámku, v roce 2007 restaurování původní malířské výzdoby pokojů v prvním patře zámku.

V roce 2001 se Kačina na základě nařízení vlády stala národní kulturní památkou.

Park

Zámek Kačina je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již roku 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika a dendrologa F. N. Jacquina. Průběžně dochází k regeneraci parku.


Chotkové přišli na Kutnohorsko již roku 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Jeho synovec Jan Rudolf nechal místo nevyhovujícího barokního novodvorského zámku postavit nové, pohodlné, elegantní sídlo v moderním empírovém stylu – Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Novodvorský zámek byl nadále využíván jako sídlo hospodářské správy panství.

Chotkové žili na Kačině a v Nových Dvorech až do roku 1911, kdy zdejší větev Chotků vymřela, a velkostatek se zámkem zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten nechal v letech 1927 – 1930 na zámku provést některé stavební úpravy. Pak ale svůj majetek předlužil, byl proto na zámek uvalen konkurs a za druhé světové války byl v nucené dražbě prodán organizaci Hitlerjugend. V roce 1945 byly následkem válečných událostí těžce poškozeny zámecké interiéry. Zámek i velkostatek byl téhož roku znárodněn a roku 1950 byl dán k dispozici Zemědělskému muzeu.


V roce 1950 byl zámek dán k dispozici Zemědělskému muzeu, které zde postupně vybudovalo svoje expozice. Ty jsou umístěny v hlavní budově. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské expozice. Poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřujícího se na prezentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově a tedy i šlechty v 19. a 20. století, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu kruhového půdorysu s vnitřním sloupovým ochozem, zámecké divadlo s jevištní technikou a kulisami z poloviny 19. století a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici přibližující dějiny rodu Chotků, zejména život generací svázaných s Kačinou. V samostatné části je umístěna obrazárna s díly evropských mistrů 18. až počátku 20. století.

V patře je expozice medového pečiva, vývoj zemědělského osídlení, historie chovu včel (expozice obsahuje figurální vyřezávané úly), odrůdy polních plodin a zeleniny, ovocnářství a české chmelařství. V suterénu masný průmysl, vinařství, mlynářství, pekařství, ošetřování a zpracování mléka.

 

www.virtualczech.cz/kraj-stredocesky/44-zamek-kacina