Fotogalerie: Svatý Jan pod Skalou

/album/fotogalerie-svaty-jan-pod-skalou/svjan1-jpg1/

—————

/album/fotogalerie-svaty-jan-pod-skalou/img0009-jpg1/

—————

/album/fotogalerie-svaty-jan-pod-skalou/img0010-jpg1/

—————

/album/fotogalerie-svaty-jan-pod-skalou/img0012-jpg1/

—————

/album/fotogalerie-svaty-jan-pod-skalou/img0013-jpg1/

—————

—————


Svatý Jan pod Skalou

Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy, nedaleko města Beroun a Loděnice. Celá obec je situována v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Svatý Jan pod Skalou je jednou z nejmalebnějších obcí Národní přírodní rezervace Český kras. Oplývá četnými přírodními krásami a nachází se zde mnoho historických památek.

Nejkrásnější ve Svatém Janu je impozantní vápencová Svatojánská skalní stěna, která se vypíná do výšky 210 m nad okolní terén a dominuje tak celému okolí. Vypíná se nad kostelem a přilehlým klášterem. Na jejím vrcholu je velký dřevěný kříž, který je zde podle pověsti od nepaměti. Po zdolání převýšení se vám naskytne úchvatný pohled na klášterní budovy a celou obec. Ta procházka a hlavně ten pohled dolů stojí opravdu za to!

O tom, že Svatý Jan pod Skalou byl už v minulosti velmi vyhledávaným výletním místem, svědčí i to, že přes něj vedla nejstarší značená turistická cesta v Čechách - cesta Vojty Náprstka po trase Beroun - Sv.Jan - Karlštejn.

Začátky dějin Sv. Jana sahají do druhé poloviny 9. století (pomineme-li ovšem přítomnost starých Keltů, kteří zde též pobývali). Již dávno před dnešním názvem místa Svatý Jan pod Skalou se v minulosti používal název Svatý Ivan ve Skalách, nebo jen Svatý Ivan či U svatého Ivana...

Podle legendy se v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou usadil první český křesťanský poustevník Ivan. Přestože se nedochovaly žádné přesvědčivé přímé písemné důkazy o jeho existenci, jeho odkaz přežil celé tisíciletí v duších a mysli lidí. Jeho přítomnost ve Svatém Janě vdechla tomuto krásnému koutu naší země zvláštní kouzlo jeho svatého ducha, které působí dodnes i na nás.


Svatoivanská legenda

Kolem roku 880 sem přišel poustevník Ivan, zde uctívaný jako svatý. Byl synem polabského knížete Gostimysla, krále Obodritů. Žil prý celá léta jako poustevník ve zdejší travertinové jeskyni, která je v tomto místě dodnes zachována a nachází se pod mohutnou skalní stěnou, blízko pramene křišťálově čisté vody. Zalíbilo se mu tady a rozhodl se, že zde zůstane. Vzdal se světského života a uchýlil se do samoty, kde žil 42 let. Bůh mu seslal laň, aby ho živila svým mlékem. V jeskyni ho však pokoušeli zlí duchové a tak se rozhodl odtud odejít. Při odchodu se mu na návrší pod svatojánskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Předal mu dřevěný křížek, kterým Ivan zlé démony ze své jeskyně vypudil. Legenda dále vypráví o setkání poustevníka Ivana s českým knížetem a vládcem Bořivojem, který si sem z Tetína vyjel se svou družinou na lov. Bořivoj při štvanici na medvěda postřelil Ivanovu laň. Poraněná laň dovedla knížete až před Ivanovu jeskyni. Bořivoj tak nalezl Ivana a bylo mu velmi líto, že mu zabil jeho laň živitelku. Poté, co se kníže seznámil s Ivanem, pozval ho na tetínský hrad a nabídl mu, aby tam s ním pobýval. Ivan však odmítl jeho nabídku k trvalému a pohodlnému životu na hradě a vrátil se zpět do skal. Zanedlouho na to zemřel a byl pohřben ve své jeskyni. Před svou smrtí sdělil knížeti poselství od sv. Jana Křtitele: „Tobě poručil Bůh po sv. Janu Křtiteli, abys po mé smrti toto místo vysvětil za kostel ke cti Panny Marie a sv. Kříže, ale sv. Jana Křtitele máš nazvati patronem.“ Podle legendy v jeskyni u Ivanova hrobu opravdu nechal postavit kníže Bořivoj malou kapličku svatého Jana Křtitele, která byla od samého začátku navštěvována zdejším lidem i příchozími poutníky. Bylo to v počátcích křesťanství u nás. Již tehdy začala lidová úcta k tomuto pozoruhodnému muži, který je nyní, ač ne oficiálně, nazýván prvním českým světcem.


Nicméně existenci tohoto svatého muže z doby Bořivojovy, dokládá celá řada dalších pozoruhodných okolností. Snad nejdůležitější z nich je antropologický výzkum ostatků, nalezených v Ivanově jeskyni v 16. století a v nedávné minulosti prozkoumaných profesorem Emanuelem Vlčkem. Tento výzkum potvrdil, že se jedná o ostatky muže, který žil zhruba před tisíci lety a značnou část svého života prožil ve vlhku a chladu. To mj. dává za pravdu legendě, podle níž prožil Ivan v jeskyni 42 let. Ivanův poustevnický život dále dokládá způsob skromné, výhradně vegetariánské a málo výživné stravy. Nezanedbatelná je i skutečnost úcty českého lidu k tomuto světci, která sahá hluboko do minulosti našeho národa. 

První písemnou zmínku o jeskyni sv. Ivana nacházíme až v listině českého krále Přemysla Otakara I. z r. 1205. Podle této listiny Ivanovu jeskyni s poustevnou, hrobem a kaplí získal Ostrovský benediktinský klášter roku 1037 od českého knížete Břetislava I. Roku 1310 zde bylo založeno proboštství a majetek kláštera byl v této době významně rozmnožen. Roku 1420 byl mateřský klášter benediktinů na Ostrově dobyt husitskými vojsky a zničen. Přeživší mniši se přesunuli do Sv. Jana, tehdy nazývaného „Svatý Ivan ve skalách“. Od roku 1517 se již datuje definitivní přesídlení mnichů z Ostrova do Svatojánského kláštera. Roku 1584 zde byly znovu nalezeny a vyzvednuty po staletí pečlivě ukrývané ostatky sv. Ivana. Od této chvíle zde započala tradice slavných svatojánských poutí.


Kostel sv. Jana Křtitele

Úcta k Ivanovi se šířila do dalekého okolí a význam tohoto místa vzrůstal. R. 1661 zde byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký raně barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. Mohutná kamenná stavba však byla postavena na měkkém a vlhkém podloží bývalého potoka, což způsobilo záhy sesedání stavby a rozpukání zdiva a klenby. V r. 1711 kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Podle svatojánského kostela dostala pak jméno i zdejší obec. Kostel má bohatou vnitřní výzdobu, na hlavním oltáři je velký obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován od poutníků ze Starého města pražského. Původně stával na památném Karlově mostě v Praze. Na kruchtě je veliký barokní obraz (3,5 x 6 m) „Položení základního kamene zdejšího kostela“ od Joachyma Bachmana. Vzácná je mramorová křtitelnice, na niž najdeme letopočet 1576. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s ostatky poustevníka Ivana. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. Vedle památek na poustevníka je zde také krypta a staré náhrobní kameny opatů kláštera. V části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou.
Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. Voda ze zdejších pramenů byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda „Ivanka“.


Ostatní budovy bývalého kláštera byly stavěny postupně. Do dnešní podoby byly dokončeny v r. 1731. Klášter však byl zanedlouho, v r. 1785, zrušen císařem Josefem II. Majetek kláštera byl pak rozprodán v dražbě. Prvním majitelem se stal hrabě Sweerts-Spork, dalším rytíř Joachim ze Schirdingu, později pak šlechtická rodina Bergerů. Zadní část kláštera byla využívána k průmyslové výrobě (koželužna, přádelna, papírna), vždy bez valného ekonomického úspěchu. V letech 1904 - 1912 bývalá budova kláštera fungovala jako moderně vybavené lázně. V r. 1914 koupil budovu kláštera církevní řád Školských bratří a zřídil zde učitelský ústav. Ten zde byl až do r. 1942, kdy byl německou okupační správou zrušen. V r. 1949 se objektu zmocnila nastupující komunistická vláda a zřídila zde tábor nucených prací, v letech 1951-55 dokonce věznici. Pak zde byla téměř 30 let policejní škola ministerstva vnitra pro výchovu nových příslušníků komunistické státní policie (STB). Od r. 1985 byla budova využívána jako archiv ministerstva vnitra. V roce 1994 byl klášter navrácen církvi a byla zde zřízena Vyšší odborná pedagogická škola.


Kaple sv. Kříže

Pod dominantní skálou převyšující úroveň návsi o 159 metrů najdeme na táhlém nižším skalním hřbetu kapli Povýšení svatého Kříže. Podle pověsti stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Roku 1602 zde nechal polní maršál Heřman Kryštof Russworm (generál vojsk císaře Rudolfa II.) postavit z červeného mramoru kamenný kříž a po jeho stranách sochy sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. V roce 1714 nechal zdejší opat Koterovský zbudovat nad tímto sousoším kapli. V roce 1997 byla kaple i sousoší zrestaurováno Svatojánskou nadací.

 

 

Kaple sv. Maxmiliána

Na svatojánském hřbitově stojí překrásná kaple postavená v novogotickém slohu stavitelem Grüberem z Mnichova. Bernard Grüber byl profesorem architektury na Karlově univerzitě v Praze. Kamenické práce provedl pražský kameník František Jedlička. Zakladatelem kaple byl Maxmilián Berger, někdejší majitel budovy zrušeného svatojánského kláštera. Kaple byla postavena v letech 1847-49 jako hrobka rodiny Bergerových. Nákladem obce za vydatné pomoci státu byla v sedmdesátých letech provedena generální oprava kaple.