Kestřany

Kestřany - obec ležící 6 km jihozápadně od Písku je na samých hranicích okresu Strakonice a Písek.

Jak a kdy Kestřany vznikly, není možné přesně zjistit. V záznamech se připomínají až ve 13. století, v souvislosti s kestřanskými tvrzemi. Z původních tří tvrzí jsou v Kestřanech dochovány dvě, Horní a Dolní (z dob 13. -14. století), které jsou považovány za nejlépe dochované na území České republiky.

Kestřany byly manským statkem příslušným ke Zvíkovu. První zmínka o Kestřanech je z roku 1315, kdy se připomíná Albert z Kestřan. Ten sídlil na starší tvrzi, která je dnes označována jako Horní.

Horní tvrz je z obou dochovaných kestřanských tvrzí větší a významnější. Horní tvrz byla postavena na malém návrší zřejmě v šedesátých letech 13. století a je obklopena příkopem, dříve vodním. Ač postavena na rovině, dobrou ochranu jí zaručovaly močály, jež ji obklopovaly ze tří stran. Nejprve měla funkci spíše vojenskou, k ochraně země a obchodních cest, až později byla obydlována. Vstup do ní vede přes most (původně padací dřevěný) a gotickou bránu. Na nádvoří volně stojí nejstarší budova Horní tvrze, purkrabství, s dochovanými raně gotickými žebrovými klenbami. Později byla tvrz přestavována, byla obklopena hradební zdí s malou válcovou baštou a přibyly dvě mohutné hranolové věže, jedna válcová, dovnitř zploštělá, a nové jižní palácové křídlo. Sál paláce získal renesanční klenbu s bohatou freskovou výzdobou, která byla zjištěna sondami. Hranolové věže byly obytné, dodnes se dochovaly jejich původní okenní ostění a prevety. Válcová věž měla čistě obranný charakter a byla vybavena řadou úzkých střílen v úrovni někdejšího obranného ochozu. Nálezy kostí v původně pouze shora přístupném přízemí věže, jakož i její název “Lidomorna” svědčí o tom, že zde bylo vězení. Ve Švamberském jižním křídle se nachází velký sál s původně trámovým stropem o rozměrech 14,6 × 9 m. Pozoruhodností je pět rozměrných obdélných oken, kterými se budova otevírá směrem navenek a která tudíž představují závažný prohřešek proti zásadám obranyschopnosti objektu. Okna byla dělena kříži z cihelných tvarovek a zavírala se masivními okenicemi, po nichž se dochovaly závěsy. Z poslední fáze výstavby pochází i kaple sv. Maří Magdalény, která byla přistavěna k severovýchodní věži.

Dolní tvrz vystavěli potomci Alberta z Kestřan (sirotci po vnuku Alberta, Mikuláši řečeném Baroch) ve 14. století těsně pod tvrzí Horní. Hlavní budovou je mohutná hranolová dvoupatrová obytná věž uprostřed nádvoří. Tvrz je obehnána hradbou, zesílenou v severním nároží válcovou baštou. Vchod býval původně od západu. Na hradbě, baště a věži jsou stopy po krakorcích, na nichž spočívaly hrázděné ochozy. Při jižní straně hradební zdi je přistavěno přízemní obytné stavení s gotickým portálkem, jehož se později užívalo jako sýpky. V severozápadním nároží je menší budova s renesanční klenbou. V roce 1475 byla tvrz prodána majiteli Horní tvrze Bohuslavu z Kestřan. Dolní tvrz následně pustla a byla částečně přestavěna na pivovar a sloužila spíše k hospodářským účelům, zatímco Horní se stala centrem statku, které bylo dále rozšiřováno a zvelebováno. V těsném sousedství Dolní tvrze se nacházela tvrz třetí.

R. 1491 koupil panství Jindřich ze Švamberka, r. 1492 dosáhl zproštění Kestřan od manského závazku. Největší rozkvět zažilo panství za syna Jindřichova synovce Kryštofa, který se jmenoval rovněž Jindřich a držel statek v l. 1534 - 1574. V r. 1619 (po bitvě u Záblatí) byly Kestřany vydrancovány císařským vojskem. Brzy poté přišel v dějinách Horní tvrze zlom. Přestože ještě v první polovině 17. století sídlil na Horní tvrzi majitel panství Jan Vilém ze Švamberka, za jeho dcery Františky Polyxeny (od r. 1652), provdané za hraběte z Paaru, převzal rezidenční funkci nový dvoupatrový ranně barokní zámek. Ten nechala r. 1691 Františka Polyxena postavit na místě třetí tvrze, která byla zbořena. Zámek stojí naproti Dolní tvrzi, byla při něm založena okrasná zahrada a vinice. Význam Horní tvrze po výstavbě zámku značně poklesl. V r. 1700 prodal Adam Humprecht Fortunat Koc z Dobrše kestřanské zboží Ferdinandovi ze Schwarzenberka, který je připojil k protivínskému panství.

Zámek byl těžce poškozen v období po druhé světové válce. Horní tvrz a zámek byl obydlen do roku 1975. V 80. letech byly obě tvrze stavebně zajištěny a započala jejich celková rekonstrukce. Okresní muzeum v Písku zde mělo po rekonstrukci umístit expozici o životě venkovského lidu a zemanů za středověku. Po roce 1989 byl projekt zastaven a patrně již nebude dokončen. Tvrze opět začínají chátrat. V současné době patří soukromým vlastníkům. Dnes náleží obě tvrze soukromému majiteli, který pro ně hledá využití.

Hned naproti zámku se nachází původně raně gotický, později v 17. století barokně přestavený a rozšířený kostel sv. Kateřiny.