Kralovice

Centrem severní části severního Plzeňska je město Kralovice. Poprvé jsou zmiňovány v roce 1183, kdy je kníže Bedřich jako ves s trhem a soudnictvím věnoval nedalekému cisterciáckému klášteru v Plasích. Nejstarší zástavbu najdeme kolem kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1425 zapsal Kralovice král Zikmund bratřím Hanuši a Benešovi z Kolovrat. Ti si majetek rozdělili a od r. 1432 patřila jedna polovina městečka k hradu Krašovu, druhá k Libštejnu. Krašovská část se v roce 1480 vrátila k plaskému klášteru. V letech 1531 a 1543 získal libštejnskou i krašovskou část Florián Gryspek. Za Floriána Gryspeka v roce 1547 byly Kralovice povýšeny na město, byl jim udělen městský znak a bylo zde vybudováno sídlo označované jako zámek. Ten byl bohužel zbořen v 80. letech 20. století při výstavbě obchodního domu.

Od roku 1623 patřily Kralovice k plaskému klášteru, v roce 1845 je postihl požár, po němž započala nová výstavba města. K jeho rozvoji pak přispělo zřízení sídla politického okresu v polovině 19. století. Tehdy se také centrum přesunulo na dnešní dvě kralovická náměstí, kde najdeme budovu bývalé radnice s portálem datovaným do roku 1793. Původně gotický kostel sv. Petra a Pavla byl přestavěn do dnešní podoby za Floriána Gryspeka z Gryspachu v letech 1575–1581 a ukrývá rodinou gryspekovskou hrobku s mumifikovanými těly příslušníků rodu. Na oltáři stojí mj. sochy Panny Marie a anděla Zvěstování z původního kostela v Mariánské Týnici z 16. století.

Součástí města je také Mariánská Týnice, kde sídlí regionální muzeum. 

 


Mariánská Týnice

             

Počátky poutního místa v Mariánské Týnici, spadající do roku 1230, jsou spojeny s působením cisterciáckého kláštera v nedalekých Plasech. Rozkvět poutního místa nastal ve druhé polovině 17. století, kdy tu bylo založeno proboštství a původní kostel zvětšen.

Roku 1711 byl položen základní kámen budoucího poutního chrámu Zvěstování Panny Marie, který projektoval Jan Blažej Santini. Kostel na půdorysu řeckého kříže byl dokončen až v druhé polovině 18. století. V roce 1920 se zřítila jeho kupole, která byla obnovena v roce 2000.

Půdorys chrámu je v symbolu řeckého rovnoramenného kříže s centrálním čtvercovým prostorem. Stavba byla dokončena až roku 1768. Celý komplex se skládá z chrámu, budovy proboštství a ambitu, ve kterém je fresková výzdoba od F. J. Luxe.

Od roku 1952 v objektu sídlí Muzeum a galerie severního Plzeňska se stálými expozicemi a etnografickými a umělecko-historickými sbírkami.

Historický vývoj severního Plzeňska - Pravěk, gotické umění, život a kultura 16. století, barokní umění, řemesla, cechy 18. - 19. století. Výtvarné umění, literatura a životní styl 2. poloviny 19. století.

Etnografická expozice - Zemědělské nářadí, ukázka lidové architektury, lidový kroj, selská jizba, keramika.

Severní Plzeňsko v 1. polovině 20.století - Kultura, společenský život, hospodářský vývoj, domácnost - ukázka poloměstské kuchyně 30. let 20. stol.

Umělecká a užitá litina plaské železárny - Výrobky z metternichovské plaské hutě v 19. století.

Pamětní síň kralovické rodačky Marie Uchytilové - Medailérská a sochařská tvorba, památník obětem lidické tragédie.

Bývalý refektář s freskovou výzdobou - Připomínající založení kláštera s medailony plaských opatů.

 

www.virtualtravel.cz/marianska-tynice.html

Muzeum postupně začalo uskutečňovat rekonstrukce objektu. K těm nejvýznamnějším však došlo až počátkem 90. let, nejprve v části proboštství (obnova východní a západní věže a fasáda), potom k nákladné a obtížné rekonstrukci kostela.