Fotogalerie: Jenčov

/album/fotogalerie-jencov/jencov1-jpg/

—————

/album/fotogalerie-jencov/jencov2-jpg/

—————

/album/fotogalerie-jencov/jencov3-jpg/

—————

/album/fotogalerie-jencov/jencov4-jpg/

—————

/album/fotogalerie-jencov/jencov5-jpg/

—————

/album/fotogalerie-jencov/jencov6-jpg/

—————

/album/fotogalerie-jencov/jencov7-jpg/

—————

/album/fotogalerie-jencov/jencov8-jpg/

—————

—————


Jenčov

Krásnou procházkou Národní přírodní rezervací Vůznice se dostanete ke zbytkům hrádku...

Zde, v křivoklátských lesích, severně od Nižbora, se nachází nevelká, ale poměrně zachovalá zřícenina královského hrádku Jenčov, (také Jinčov, dříve i Ginčov, Jenišov...)

Byl postaven v údolí mezi zalesněnými stráněmi na strmé skalce obtékané potokem Vůznicí (Pohodnice), který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop. To, že se zbytky hrádku zachovaly do dnešní podoby, se přičítá faktu, že byl postaven v lesích poměrně daleko od nejbližší obce Běleč a tudíž vesničané neodváželi odtud stavební kámen, jako se tomu stalo u některých jiných památek.

Jeden z našich nejmenších hradů představoval mezi ostatními hrady výjimku, šlo totiž o skutečný lovecký hrádek, poskytující soukromí a klid k odpočinku a sloužící k lovu pro panovníka a nepočetnou družinu. To se odrazilo i ve volbě staveniště na skalce skryté v údolí a obklopené vyššími kopci v hlubokých lesích přemyslovského loveckého hvozdu. Stísněný jednodílný areál tvořily pouze dvě zděné stavby - palác a věž, před nímž bylo ještě nejspíše dřevěné ohrazení.

Ke stavbě Jenčova bylo použito místního lomového kamene, který byl vrstven do nepravidelných řádek. Místy lze ve zdivu nalézt i gotickou cihlu (buchtu).

Tento neveliký hrad tvořily podle zbytků kamenných zdí dvě zděné stavby. Spodní - nižší část, oddělená od šíje ve skále vylámaným příkopem, která sloužila jako předhradí, je téměř vyplněna obdélnou budovou 9,2 m širokou a 17,5 m dlouhou, rozdělenou příčnou zdí ve dvě místnosti kryté trámovými stropy. V kratší jihozápadní zdi obrácené k příkopu bylo klenuté okno - do dnešní doby zachovalé.

Z jižní strany budovy vedly dvoje dveře, jejichž ostění jsou sice již vylámána, ale zůstaly alespoň kapsy po závorách, jimiž se dveře z vnitřku zavíraly. Nároží budovy, vyzděné z čedičového lomového kamene, byla patrně vyztužena dřevěnými trámci. Těsně za východním čelem budovy se terén náhle zvedal asi 5 m vysokým srázem a nahoře, na temeni skalnaté homole, vyčnívající z úžlabiny potoka, stála obdélná věž (donjon) o stranách 7,7 m a 10,3 m, se zdmi 2,2 m silnými. Podle rozlohy vnitřního prostoru zřejmě obytná. Vcházelo se do ní nepochybně z prvního patra obytné budovy po dřevěném můstku. 


Historie hradu Jenčov

O jeho historii, vzniku a zániku neexistují žádné dostupné písemné zprávy, které bychom mohli s Jenčovem spojovat. Neznáme tedy ani původní jméno tohoto hradu. Povrchový archeologický průzkum s jistotou dokázal existenci hradu již na počátku 14. století. S největší pravděpodobností můžeme uvažovat o tom, že jej postavil Přemysl Otakar II. Zánik byl odhadnut na 15. - 16. století.

Písemné historické prameny o Jenčovu mlčí, první zmínka o hradě se nachází až v predikátu křivoklátského polesního písaře Juliána Albína, který se roku 1606 psal z Jenčova. Další zmínka o hradě pochází z roku 1685, kdy byl spolu s křivoklátským panstvím převeden z Jana Adolfa hraběte ze Švarcenberka na Arnošta Josefa hraběte z Valdšteina, a je popisován jako starý a pustý. Archeologické nálezy z hradu dokládají, že zakladatelem Jenčova byl pravděpodobně Václav II., který panoval v letech 1278 – 1305.

Jméno Jenčov je zřejmě odvozeno od některé varianty jména Jan a znamená „Janův hrad“. Jméno se patrně vztahuje k Janu Lucemburskému, vládnoucímu v letech 1310 – 1346, který ale není jeho zakladatelem, neboť v jeho době hrad již existoval. Roku 1686 je hrad uváděn jako Gencžow, v 19. století jako Ginčov.

V dnešní době je hrad označován také jako Jinčov a lidé z blízkého okolí jej nazývali i Starým zámkem.