Křivoklát

Historie hradu

 

Křivoklát patří k nejstarším a nejvýznamnějším hradům českých knížat a králů. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109 – 1110. 

Popud k výstavbě dnešního hradu mohl dát již Přemysl Otakar I., jenž na Křivoklátě často pobýval, ale hlavní stavební činnost spadá až do vlády Václava I v polovině 13. století. Velkého významu nabyl ale především za Václavova syna Přemysla Otakara II. koncem 13. století, kdy vznikl na prostorném trojúhelném ostrohu rozsáhlý, velkolepý královský hrad s mohutnou válcovou věží a s hradbou chránící ostroh po celém obvodu. Západně od věže byl umístěn příčný palác se dvěma bočními křídly podél hradby. Hlavní komunikace tenkrát procházela od brány v místech pozdějšího hejtmanského domu kolem spodního paláce přes dvě nádvoří k průjezdu do horního hradu. Přemysl Otakar II. zbudoval průjezd do horního hradu, vztyčil reprezentativní první patro, obsahující velký sál (druhý největší sál po Vladislavském sále Pražského hradu), obytné komnaty a hradní kapli, zajistil komunikaci mezi palácovými křídly a věží. Dostavěl spodní palác a vše nezbytné pro provoz hradu, který se stal výlučně královským sídlem spravovaným purkrabím a chráněným královskými "many".

O další zvelebení hradu se zasloužil i Přemyslův syn Václav II. Na počátku 14. století hrad poškodil požár, při němž zanikl spodní palác a silně poškozeny byly i další budovy.

Nový král, Jan Lucemburský, hrad několikrát zastavil. V letech 1319 až 1323 zde trávil část dětství malý Václav, pozdější Karel IV. před odchodem do Francie, kdy zde byl držen v domácím vězení 4 roky na příkaz svého otce. Znovu zde pobýval po návratu do Čech i s manželkou Blankou z Valois. Karel IV. dával přednost r. 1355 dostavěnému Karlštejnu, zato jeho syn, Václav IV. si jej oblíbil, dokud nestály hrady Žebrák a Točník. Křivoklát byl Václavem IV. výrazně přestavěn a sloužil mu jako loviště.

Mnohé z toho bylo zničeno Zikmundem po smrti Václavově, další poškodil požár r. 1422. Roku 1471 nově zvolený král, Vladislav II. Jagellonský, Křivoklát hned po svém nástupu vykoupil a vytvořil z něj opět důstojné královské sídlo v podobě, která se v hlavních rysech dochovala dodnes.

V 16. století byl užíván spíše jako vězení pro české nekatolíky. Po menším požáru koncem 16. století byl částečně renesančně upraven. Pohromu přinesl zničující požár roku 1643. Po tomto datu hrad chátral a střídal feudální majitele, roku 1658 byl zastaven Schwarzenberkům a následně prodán Valdštejnům, kteří ho drželi od roku l685 až do roku 1733, kdy přešel na Fürstenberky.

V roce 1826 hrad postihl další požár, po něm byl v havarijním stavu. Hlavní rekonstrukce se děly po r. 1880 a od r. 1929 za účasti architektů Humberta Walchera von Molthein, Josefa Mockera a Kamila Hilberta. Od roku 1929 je v majetku státu. V systematické péči, navazující na odborné průzkumy, se pokračuje dodnes.


Jedná se o zachovaný hrad ve stejnojmenné obci tyčící se na trojúhelné nepravé skalnaté ostrožně obtékané Rakovnickým potokem (dříve zvaným Rokyta) ústícím do řeky Berounky. Třebaže je Přemyslovský hrad Křivoklát rozložen vysoko na ostrohu, je ukryt v hluboké, dokola zalesněné kotlině, byl zbudován v krajině s hustými, nepropustnými lesy.

Na nejvyšším místě hradu se tyčí 42 m vysoký bergfrit, za ním je umístěno jádro hradu, které je tvořeno trojicí křídel obklopujících trojúhelné nádvoří. Jižní křídlo obsahuje rozměrnou hradní kapli. V západním křídle se nachází především velký sál, který spolu se severním křídlem, v němž byly původně menší soukromé prostory, tvoří hradní palác.

Za hradním jádrem se nalézá rozsáhlé předhradí, které je kompletně obestavěno budovami a chráněno dvojicí pozdně gotických bašt, situovaných na spodních nárožích hradního areálu. Na jihu, nedaleko hradního jádra, je situována brána.

Na hradě je k vidění řada cenných, pozdně goticky upravených prostor, přičemž především královská kaple s dochovaným pozdně gotickým malovaným oltářem patří k nejvýznamnějším gotickým prostorům u nás. Dále Křivoklát nabízí k shlédnutí královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovnu obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárnu, proslulé vězení a mučírny s mučicími nástroji, monumentální velkou věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, věž Huderku s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to vše a ještě mnohem víc.



Na hradě je pořádána řada kulturních akcí. Mezi nejznámější patří tradiční řezbářské sympózium Křivořezání, při kterém předvádí řezbáři svou práci, a to přímo pod širým nebem. Další příjemnou akcí je Křivoklání, které nabízí rytířská klání, trhy, řemesla, kejklíře, divadelní a taneční vystoupení. V neposlední řadě stojí za návštěvu Advent na Křivoklátě - adventní mše, vánoční jarmark, řemesla, divadlo, hudební vystoupení atd.

 

Hrad nabízí své prostory také pro účely svatebních obřadů. K dispozici je obřadní síň v přízemí severního křídla horního hradu.


Fotogalerie: Křivoklát

/album/fotogalerie-krivoklat/krivoklat-letecky-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/krivoklat5-jpg2/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/krivoklat6-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/krivoklat8-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/p1040762-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/a1040731-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/p1040733-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/p1040740-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/p1040763-jpg/

—————

/album/fotogalerie-krivoklat/p1040768-jpg/

—————

—————


 

Zde si můžete prohlédnout vstup do hradu, nádvoří, výstavní sál nebo Památník Karla Egona Fürstenberka s vyhlídkou na hrad.

www.virtualtravel.cz/hrad-krivoklat.html