Sudoměř

Obec Sudoměř leží 10 km východně od Strakonic. Je známá především jako místo první velké vítězné bitvy husitů s panským vojskem, v níž husité poprvé použili vozové hradby.

Tři rybníky, hráze, stromy a mezi nimi vyvýšenina vytváří romantické zákoutí. Je dokladem účinné taktiky husitských vojsk. Roku 1420 se tudy ubíral Jan Žižka se skupinou husitů do nově založeného Tábora.

25. března se tu jeho skupina utkala s pětinásobnou přesilou panské jízdy, která skončila svůj boj v blátě na dně vypuštěného rybníka Škaredého.

Husitská výprava měla dvanáct vozů, na čtyři sta pěších osob (mužů, žen i dětí) a devět jezdců. Zprávy o blížícím se útoku přiměly Žižku urychleně vyhledat výhodné postavení na malé výšině, k níž byl přístup jen úzkou šíjí mezi rybníky Markovcem a vypuštěným Škaredým a kterou zezadu chránily další rybníky a bažiny. Rytířská jízda zahájila útok za soumraku.

Prvnímu sledu vznikly značné ztráty, královské vojsko se k husitům začalo blížit přes vypuštěný rybník Škaredý, ale protože na sobě vojáci měli těžká brnění a těžké zbraně, začali se bořit do bláta. Navíc ztratili orientaci a bili se mezi sebou. Pak stačilo už jenom, aby husité, kteří byli lehcí a nepropadali se, dobili vojáky svými zbraněmi.

Druhému sledu se však podařilo proniknout do samé blízkosti provizorní vozové hradby. Seskupení nepočetných obránců s krátkou čelní frontou nedávalo jízdě možnost uplatnit v rozvinutém šiku svou převahu. Hrdinný odpor bratří, kteří se "na špici" mohli vystřídat, záhy způsobil paniku mezi těžkooděnci, na něž se zezadu tlačili jejich spolubojovníci. Rozklad královského vojska uspíšila hustá mlha, jež velitelům ztížila orientaci. Jednotlivé skupiny pokračovaly v boji s husity i s terénními překážkami, když však poznaly marnost svého úsilí, obrátily se na ústup a hnaly před sebou asi tři desítky husitů, které se jim při jejich výpadu z hradby podařilo zajmout. Ti pak byli vyměněni za panské zajatce, získané při dobytí Mladé Vožice.


Památník

Slavné vítězství připomíná monumentální 16 metrů vysoký památník Jana Žižky sestavený z kamenných kvádrů, postavený v roce 1925 na podnět píseckých akademickým sochařem Julianem Emanuelem Kodetem za pomoci stavitele Františka Kulíře mezi rybníky Markovcem a Škaredým nedaleko Sudoměře.